O Pepíčkovi
"Tak děti, jak dělá ovečka?"
"Prosím, bé, bé."
"Správně. A jakpak dělá pejsek?"
"Prosím, haf haf."
"Výborně, a jak dělá kravička?"
Přihlásí se Pepíček a povídá: "Dobrý den děti, posaďte se."
"Mami, dáš mi dvě koruny na lízátko?"
"Ale Pepo, vždyť už jsi velký kluk!"
"Tak mi dej dvacku na pivo!"
Ptá se paní učitelka žactva v páté třídě: "Píše se vždycky po písmenu -er- tvrdé -y-?"
Hlásí se Pepíček: "Prosím nepíše. Například ve slovu prdel se píše po písmenu -er- písmeno -dé-."
Pepíček je ve škole celý zaražený, což je zcela nenormální. Po vyučování k němu přijde paní učitelka a ptá se: "Něco se stalo, Pepíčku?"
A Pepíček říká: "Já se Vám to, paní učitelko, bojím říct."
"Ne, Pepíčku, to mi musíš určitě říct!"
"Tak dobrá - u nás doma se stala vražda nějakého pána"
"A jak se to stalo, Pepíčku?"
"No šel jsem v noci na záchod kolem ložnice rodičů a slyším tatínka, jak říká mamince: "Tomáš Marný, ten už nevstane!"
Pepíček zavolá do řeznictví a ptá se:
"Máte prasečí ouška?"
"Ano, máme."
"A máte prasečí nos?"
"Ano, máme."
"A prasečí ocásek?"
"Ano, máme."
"A máte taky telecí kopýtka?"
"Ano, ta také máme."
"Pepíček: "No, vy ale musíte vypadat!"
"Pepíčku, kdy si konečně opravíš tu známku ze zeměpisu?"
"Nevím, paní učitelka nedá notes z ruky."
Pepíček: "Tati, je inkoust drahý?"
"Ne, levný."
"Tak nevím, proč maminka tak nadává, když se mi vylil na tu novou sedací soupravu!"
Pepíček: "Mami, kup mi kolo."
Maminka: "Nekouupím, ale splním ti jedno přání, vyber si."
Pepíček: "Budeme dělat ty maminku a já tatínka."
Mamika se svlékne vezme si košilku a lehne si do postele, přijde k ní pepíček v tatínkově obleku a říká: "Stará, pojď, jdeme koupit klukovi kolo."
Tatínek k Pepíčkovi, který ve škole opětovně propadl:
"Synu, synu, čím jsem tě udělal, tím jsi také zůstal!"
Paní učitelka řekla ve druhé třídě: "Zahrajeme si takovou malou hru. Já budu něco popisovat a vy se budete snažit uhodnout, co to je. Hned začnu. Tak první věc, je to ovoce, je to červené a kulaté."
"Třešně?" zkouší Janička.
"Ne, měla jsem na mysli jablko, ale ráda vidím, že přemýšlíš. Tak zkusíme jiné ovoce. Se žlutou, hrubší slupkou."
"Citrón?" zkouší Petřík.
"Ne, myslela jsem na grapefruit, ale ráda vidím, že přemýšlíš."
Přihlásí se Pepíček a povídá: "Mohu zkusit já dát hádat vám, paní učitelko?"
"Ale jistě, proč ne, Pepíčku."
"Mám to v kapse, je to dlouhé, tvrdé a má to růžový konec."
"Pepíčku, nebuď nechutný!"
"Je to sirka, paní učitelko, ale jsem rád, že přemýšlíte."
Pan učitel v hodině fyziky se zeptá žáků: "Víte děti, jak pomocí vody získat světlo?"
Pepíček vykřikne: "Stačí umýt okna, pane učiteli!"
Ptá se paní učitelka dětí ve škole: "Tak dětičky moje, kdo mi poví nějaký slavný výrok nějaké významné osobnosti?"
Hlásí se Janička: "A přece se točí - Galileo Galilei."
Hlásí se Jiříček: "Učit se, učit se, učit se - Lenin."
Hlásí se Pepíček: "Do prdele, tyhle hodiny se nám do gazíku nevejdou - maršál Malinovskij před orlojem na Staroměstském náměstí v roce 1945."
Pepíček je u domu a nemůže dosáhnout na zvonek.
Je okolo děda a povídá: "Nechceš pomoct?"
Pepíček na to: "Tak mě udělejte židlu."
Děta udělá Pepíčkovi židlu.
Pepíček zazvoní a povídá: "Tak a zdrháme!"
Paní učitelka říká třídě, ať vymyslí nějakou větu se slovem ananas.
Přihlásí se Anička a říká: "Byla jsem s maminkou v obchodě a koupili jsme ananas."
"Výborně," Anička má jedničku.
Přihlásí se Frantík a říká: "Ananas je dobré ovoce."
"Výborně," Frantík má také jedničku.
"A co ty, Pepíčku?
Pepíček říká: "Přišel domu táta, přinesl si 4 piva a na ananas se vy*ral.
Ve škole mají děti za úkol vytvořit věty na slovo TAVÍ.
Mařenka: "Tatínek taví železo."
Jiřík: "Můj tatínek taví ocel."
Pepíček se hlásí: "My máme doma babičku a ta ví ho*no."
Ve škole se děti učí počítat.
Všichni umí, jen Pepíček pořád počítá na prstech.
Učitelka se naštve a říká: "Pepíčku, ruce do kapes a kolik je pět a pět?"
Pepíček se chvíli přehrabuje v kapsách a pak prohlásí: "Jedenáct!"